Řeka Dyje při hloubení svého údolí obnažila unikátně modelované skalní defilé. Na svislé stěně zůstaly zvěčněny stopy dramatické geologické historie Země. Díky střídání vrstev barevně odlišných hornin jsou zde velmi dobře patrné vrásy od drobného krajkoví centrimetrových rozměrů až po monumentální oblouk o třicetimetrovém rozpětí, který je lépe viditelný z protějšího břehu.

Skalní masív Hamerských vrás je tvořen bítešskou ortorulou. Její stáří je nejspíše předprvohorní (795 mil. let). Různě mocné vrstvy ortoruly jsou střídány krom častého tmavého amfibolitu a pararul také např. žílami křemene. Dalšími převládajícími minerály jsou plagioklasy (sodno-vápanaté živce), mikroklin (draselný živec), biotit (tmavá slída) a amfibol. Lze nalézt i muskovit (světlou slídu) a sericit.

Díky převažující jižní orientaci svahů celého amfiteátru zde vznikl ostrůvek teplomilné vegetace v nejchladnější západní části území národního parku. Na skalních teráskách je častá trávnička prodloužená či mochna písečná, zjara pak zářivě žluté girlandy tařice skalní. V lišejníkových porostech lze nalézt pro Podyjí typickou hnědenku pohárkovou nebo hráškově zelený mapovník zeměpisný. V travnatých plochách je hojný koniklec velkokvětý a kručinka chlupatá. Porostem se často mihne ještěrka zelená, hřbet s klikatou čárou rozhodně nepatří zmiji, nýbrž užovce hladké. Z lesních porostů se na místa s hlubší půdou šíří nežádoucí trnovník akát. Proto je nutno stepní trávníky udržovat pravidelným odstraňováním dřevin.

Zdroj: infopanel u Hamerských vrás

Přidejte se k nám na facebooku