Při cestě z Konic do Znojma přes Kraví horu narazíte na odbočku na vyhlídku ve vinici Špalek. Po zhruba 300 metrech se objeví nádherná vyhlídka, na dolní část Znojma a Nový Šaldorf, obklopená vinicemi. U vyhlídky se nachází také ještěrčí hotel a věž života, kde můžete pozorovat jeho zvířecí obyvatele.

Přírodní památka Petrovy skály (20,2 ha) byla vyhlášena v roce 2013 jako regionálně významná lokalita výskytu typických lesních a skalních společenstev. Leží na skalnatých svazích údolí Dyje ve výšce 346-460 m. n. m. a zasahuje do katastrálních území Chvalatice a Štítary na Moravě.

Jedná se o zříceninu lichtenburského hradu. Německy zvaný jako Zornstein, kde Zorn znamená hněv a Stein kamenný hrad. Tímto jménem měla být vyjádřena síla a pevnost hradu. První písemná zpráva pochází z 31. května 1343 z listiny moravského markraběte Karla. Roku 1422 se hrad pokoušeli dobýt husité, patrně neúspěšně. Ve 2. třetině 15. století hrad za Jana z Lichtenburka a Cornštejna zažívá největší rozkvět. Jeho syn Hynek odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a v roce 1463 zahájil otevřenou vzpouru. Hrad byl 11 měsíců obléhán.

Z této vyhlídky je pěkný pohled do nížiny v Rakousku a do zalesněného údolí řeky Dyje. Na vyhlídku vás zavede červená turistická značka. Vyhlídka se nachází na levém břehu řeky Dyje.

Nachází se na řece Dyji na okraji Znojma. Byla budována v roce 1962 až 1966. Jedná se o sypanou hráz 26 m vysokou a 212 m dlouhou. Vodní plocha se rozlévá na ploše asi 54 ha a maximální hlouba je 13,4 m. Znojemská přehrada slouží jako vyrovnávací nádrž pro Vranovskou přehradu, slouží ovšem také jako rezervoár pitné vody pro město. Dále se Znojemská přehrada využívá pro vodárenství a závlahy. Nádrž má objem 3 550 000 m3.

Drobnou klasicistní stavbu v podobě masivního soklu se sloupem ozdobeným křížem z mosazného plechu s plamínky nechala postavit na oblíbené vyhlídce svého zesnulého manžela - tzv. Křížového vrchu - v roce 1846 hraběnka Helena z Mniszku - Lubomírská.

V roce 1951 vstoupil v Československu v platnost zákon č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic. Vzápětí bylo v hloubce do 2 km od hranic s Rakouskem a Německou spolokovo republikou zahájeno budování železné opony, která byla napájena až do poloviny 60. let elektrickým proudem o napětí až 10 000 voltů. Jejím strůjcem byl generálmajor Pohraniční stráže Ludvík Hlavačka. Ze "Země nikoho" byli vystěhováni všichni obyvatelé, jejich obce a samoty byly srovnány se zemí. Hloubka navazujícího pro veřejnost nepřístupného hraničního pásma byla 2 - 6 km. Vstup byl povolen jen pověřeným lidem vlastnícím speciální propustku.

Vyhlídka Devět mlýnů nad unikátní údolní lokalitou nedaleko Hnanic nabízí atraktivní výhled na proslavenou vinici Šobes a meandry řeky Dyje.

Přidejte se k nám na facebooku