Na strmém skalnatém ostrohu nad soutokem Gránického potoka a Dyje leží znojemský hrad, původně hrad Znoyem, vybudovaný v první třetině 11. století jako jeden z mnoha dalších hradů na řece Dyji, které měly za úkol chránit nově vzniklou hranici Moravy. Ostroh byl zřejmě prastarým kultovním místem a nebylo náhodné, že v době kolem roku 1030 si jej vybral český kníže Břetislav jako místo pro stavbu pevnosti. Od roku 1055 byl hrad sídlem údělných knížat z  rodu Přemyslovců.

Přírodní památka Orlí hnízdo (15,8 ha) byla vyhlášena v roce 2013 na ochranu zachovalých lesních porostů a typických skalních společenstev. Leží na příkrých skalnatých srázech údolí Dyje, ve výšce 350 - 440 m. n. m., a zasahuje do katastrálního území Štítary na Moravě. Jako součást evropsky významné lokality Údolí Dyje je zařazena do soustavy Natura 2000. 

Menší lovecký letohrádek byl postaven na křížení cest kančí obory, jeho vznik je odhadován na polovinu 18. století. Z té doby totiž pochází veduta na vranovském zámku, která jej zobrazuje. Současná podoba je výsledkem oprav po požáru ve 2. polovině 19. století. Hranolová stavba tak získala jehlancovou střechu, kterou podpírají dřevěné sloupky. Ze starší podoby se dochovala vnější malířská výzdoba s rostlinnými úponky v přízemních výklencích. 

Příkrý skalnatý sráz spadající pod chrámem sv. Mikuláše k řece Dyji se na začátku 19. století dostal do popředí pozornosti vzmáhajících se znojemských občanských elit. Inspirovány vídeňským biedermeierem zatoužily po další parkově upravené ploše blízko centra města. Karolíniny sady i nová brána, která je propojila s městem, dostaly jméno po rakouské císařovně Karolině Augustě Bavorské, jež se svým manželem, císařem Františkem I., navštívila  roku 1833 Znojmo.

Hradiště svatého Hypolita byla samostatná obec, od roku 1920 je součástí města Znojma. Od centra města Znojma jej dělí údolí Gránického potoka. Celé původní pravěké a raně středověké hradiště je dnes zastavěno jak domky, tak i historickými budovami kláštera a proboštství křížovníků s červenou hvězdou a kostelem sv. Hypolita. Obec se rozkládá na vrcholku skalní ostrožny ve výšce 332 m n. m. a ze tří stran jí chrání údolí řeky Dyje a Gránického a Pivovarského potoka.

Pozoruhodným místem vranovského skalnatého masivu je tzv. Švédský zářez-vryp - skalnatá rokle, která se nachází za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Zářez ve skále je vnímán jako lidské dílo, protože v horní části masivu jsou zřetelné stopy těžby kamene.

Drobnou klasicistní stavbu v podobě masivního soklu se sloupem ozdobeným křížem z mosazného plechu s plamínky nechala postavit na oblíbené vyhlídce svého zesnulého manžela - tzv. Křížového vrchu - v roce 1846 hraběnka Helena z Mniszku - Lubomírská.

Řeka Dyje při hloubení svého údolí obnažila unikátně modelované skalní defilé. Na svislé stěně zůstaly zvěčněny stopy dramatické geologické historie Země. Díky střídání vrstev barevně odlišných hornin jsou zde velmi dobře patrné vrásy od drobného krajkoví centrimetrových rozměrů až po monumentální oblouk o třicetimetrovém rozpětí, který je lépe viditelný z protějšího břehu.

Všechna práva vyhrazena • 2018 Toulky Znojemskem • Vyrobilo Studio Tužka - Webdesign ZnojmoFotograf Znojmo